Globální změna klimatu představuje jednu z nejzávažnějších hrozeb pro současnou i budoucí lidskou civilizaci

Dlouhodobé dopady klimatických změn přímo ohrožují budoucnost lidské společnosti a Česká republika není této hrozby ušetřena. Průměrná roční teplota na území České republiky se rychle zvyšuje a země se již několik let potýká s trvajícím suchem. Je zjevné, že klimatické mitigaci (omezování vypouštění skleníkových plynů) i adaptaci (přizpůsobování se probíhajícím a očekávaným budoucím následkům změn) by měla být ze strany představitelů České republiky věnována daleko větší pozornost, než tomu je v současnosti

Projevy klimatické změny v České republice

Po sérii let provázených ničivými povodněmi země již několik let čelí trvajícímu suchu s negativním dopadem na zemědělské výnosy a zdraví půd i lesů. Rok 2018 byl ostatně nejteplejším v historii měření na našem území

Mezi další konkrétní projevy a očekávané dopady patří:

• Zvýšení teploty: Průměrná teplota v České republice vzrostla ve 20. století o 1,1 až 1,3 °C, což je více než globální průměr. Očekává se další postupné a trvalé zvyšování teplot

• Změny ve srážkovém režimu: Ačkoli obecný nárůst ročních srážkových úhrnů je očekáván v severní Evropě a pokles v jižní Evropě, území České republiky se nachází v pásmu mezi tím a predikce možné změny ročních srážek se zde pohybují kolem nuly

Nicméně se předpokládá spíše pokles celkových srážek v letním období, ale nárůst velikosti extrémních přívalových srážek. To vede k častějšímu výskytu sucha, které bývá umocněno nadnormálním průběhem teploty a zvýšeným výparem. Zároveň hrozí nebezpečné povodně způsobené dlouhodobými srážkami i náhlé záplavy vyvolané místními bouřkami a přívalovými dešti. V zimě mohou snehové kalamity představovat riziko povodní v období tání sněhu.

• Dopady na zemědělství: Kombinace vyšších teplot, sucha a úbytku srážek v jarním a letním období negativně ovlivňuje zemědělskou produkci

Nejproduktivnější zemědělské oblasti, jižní Morava a Polabí, mohou mít v některých letech vinou sucha podstatně sníženou úrodu. Bude potřeba přecházet na méně výnosné, nicméně odolnější odrůdy a plodiny. Četnější záplavy a suchá období také sníží zemědělskou produkci.

• Dopady na lesní hospodářství: Změna klimatu bude mít největší dopady na lesní hospodářství

Předpokládá se posun lesních vegetačních stupňů, změna v distribuci druhů stromů (posun severním směrem a do vyšších poloh, expanze listnatých stromů a ústup chladnomilných jehličnanů). Zvyšuje se riziko chřadnutí citlivých částí lesních porostů a mírně zvýšené riziko lesních požárů. Smrkové monokultury vysázené dnes se pravděpodobně nedožijí řádného mýtního věku

• Úbytek biodiverzity a ekosystémový kolaps: Rapidní oteplování bude postupně proměňovat českou přírodu

Přistěhují se teplomilné druhy, naopak vymizí četné druhy flóry a fauny, zejména horské druhy. Ohroženy budou vzácné a chráněné biotopy, například horská tundra.

• Změny ve vodním režimu: Sucho vede ke snížení infiltračních schopností krajiny a tím ke snížení její retenční kapacity

To vede nejen k výskytům sucha, ale i k povodním a narušení tepelného režimu krajiny. Malé průtoky, snížení rychlosti proudění vody a zvýšená teplota vody způsobí snížení kvality povrchových vod. Množství vody v horských oblastech se zmenší, což bude mít za následek redukci říčních toků v letním a podzimním období.

• Extrémní povětrnostní jevy: Očekává se nárůst četnosti a intenzity výskytu extrémních povětrnostních jevů

Kromě povodní a sucha se jedná o vlny velmi nízkých a vysokých teplot, silný vítr a bouřky. Silná námraza a vysoká sněhová pokrývka mohou způsobit extrémní mechanickou zátěž. Zvyšuje se pravděpodobnost výskytu krupobití a malých tornád

• Dopady na zdraví: Projektované změny ovlivní zdravotní stav milionů lidí

Lze očekávat rozšíření infekčních nemocí vázaných na teplejší podnebí a zvýšení nemocnosti z nekvalitní vody v důsledku častějších extrémních jevů

Role České republiky v globální klimatické změně

EU je zároveň proponentem globální klimatické akce a přechodu k čistým technologiím a její příspěvek k vyjednání Pařížské klimatické dohody z roku 2015 je nezpochybnitelný. V první sadě tzv. národních příspěvků (NDCs) se EU jménem všech členských států zavázala ke snížení emisí skleníkových plynů o 40 % v roce 2030 oproti roku 1990. Česká republika se tak podílí na těchto závazcích. Nicméně již stávající klimatické cíle EU budou pro české hospodářství, průmysl, dopravu či zemědělství představovat značnou výzvu.

Doporučená opatření na úrovni státu

Je však nutné, aby se tyto strategie promítly do potřebných zákonů, do nastavení zemědělských dotací či do změny fungování lesních správ a vodoprávních úřadů

 Dále je nezbytné:

• Důsledně implementovat a aktualizovat Národní akční plán adaptace na změnu klimatu a zajistit jeho propojení s relevantními politikami a legislativou

• Podporovat přechod k obnovitelným zdrojům energie a snižovat závislost na fosilních palivech

Je nutné zvážit ukončení podpory politik označovaných za „klimatické“, které jsou neefektivní nebo kontraproduktivní (např. nesmyslná podpora biopaliv první generace)

• Investovat do opatření pro zadržování vody v krajině, obnovu mokřadů, revitalizaci řek a budování zelené infrastruktury

Je důležité prosazovat hospodaření na zemědělských a lesních půdách, které zvyšuje jejich retenční kapacitu

• Podporovat přechod státních lesů na mezinárodní pravidla zdravého hospodaření FSC, která zajistí lepší adaptaci lesů na změnu klimatu

Je nutné měnit druhovou skladbu lesů tak, aby odpovídala teplejšímu klimatu s častějším suchem

• Zohledňovat ochranu před povodněmi v mezinárodním kontextu a spolupracovat se sousedními státy v rámci stávajících mezistátních dohod o spolupráci v povodích řek

• Aktivně informovat veřejnost o problémech blízké budoucnosti a zapojovat sociálně aktivní lidi do integrace a konsolidace světové společnosti v reakci na klimatické změny

Je důležité poskytovat objektivní informace a rozlišovat mezi vědeckým a ideologickým nazíráním problému

• Podílet se na mezinárodní spolupráci a finanční pomoci rozvojovým zemím v oblasti adaptace a mitigace klimatických změn, jak předpokládá Pařížská dohoda

Je nutné stanovit výši českého příspěvku s ohledem na emise, bohatství a počet obyvatel

• Podporovat vědecký výzkum v oblasti klimatologie a regionálních modelů klimatu pro přesnější odhady budoucího vývoje

Doporučená opatření pro obce

• Zlepšení hospodaření s dešťovou vodou, budování vsakovacích systémů a omezení nepropustných povrchů v urbanizovaných oblastech

• Podpora zelené infrastruktury ve městech a obcích (parky, zelené střechy, stromy podél ulic) pro zmírnění efektu městského tepelného ostrova a zlepšení mikroklimatu

• Obnova a ochrana místních vodních zdrojů a podpora opatření pro zadržování vody v krajině na místní úrovni

• Informování a vzdělávání občanů o dopadech klimatických změn na místní úrovni a o možnostech adaptace a snižování emisí
• Plánování a příprava na extrémní povětrnostní jevy, jako jsou povodně, sucha a vlny horka, včetně systémů včasného varování.
• Podpora udržitelné dopravy, cyklistiky a pěší chůze

• Podpora lokální produkce potravin a snižování potravinového odpadu

• Zohledňování klimatických rizik v územním plánování a stavebních předpisech

Doporučná opatření pro jednotlivce

• Snižování spotřeby energie v domácnosti (lepší izolace, úsporné spotřebiče, efektivní vytápění a chlazení, noční větrání)
• Omezení spotřeby fosilních paliv v dopravě (využívání veřejné dopravy, jízdního kola, chůze, elektromobilita)
• Odpovědná spotřeba a snižování množství odpadu (recyklace, upřednostňování produktů s dlouhou životností, omezení jednorázových plastů)
• Udržitelné stravování (omezení spotřeby masa, upřednostňování lokálních a sezónních potravin, snižování plýtvání potravinami)
• Šetrné hospodaření s vodou v domácnosti i na zahradě
• Podpora iniciativ a organizací zabývajících se ochranou klimatu a životního prostředí
• Vzdělávání se o klimatických změnách a šíření osvěty mezi svým okolím
• Změna postojů a hodnot směrem k větší ohleduplnosti k životnímu prostředí a k sobě navzájem
• Přizpůsobení se měnícím se teplotám (například úpravou oblečení v průběhu roku místo nadměrného chlazení v létě)

Výzvy a perspektivy

 Současná světová politika konzumní společnosti může ztrácet lidskou tvář, přičemž kroky k zajištění bezpečnosti lidí nemusí být vždy na prvním místě. Dominance rozhodnutí diktovaných zištnými pohnutkami jednotlivců představuje významnou překážku.

Současná konzumní společnost podporuje sobeckost a lhostejnost

Existuje také riziko, že světová průmyslová finanční elita bude upřednostňovat vlastní zájmy a bránit šíření vědecko-technických objevů, které by mohly zlepšit život všech lidí. Uměle vyvolávané napětí a nátlak mohou vést ke zvýšené úmrtnosti a realizaci programů na snížení světové populace pod různými záminkami. V konzumní společnosti se lidé v tísni často projevují lhostejností k druhým a myslí jen na sebe, přičemž pomoc přichází opožděně a závisí na politice. Snahy politiků skrýt realitu blížících se globálních katastrof mohou odvádět pozornost od skutečných problémů.

Změna klimatu je vědecky podložený fakt

a zpochybňování vědeckých poznatků nebo přehnané dramatizování situace se může společnosti vymstít. Je nutné rozlišovat mezi průkaznými fakty a ideologicky či pocitově založenými postoji. Komunikace o klimatické krizi by neměla vést k frustraci a rezignaci, ale měla by motivovat k řešení a budovat naději. Důležité je hledat styčné body a budovat důvěru v diskuzi o kontroverzních tématech.

Pouze společným postupem lze dosáhnout skutečných změn a připravit se na nevyhnutelné dopady klimatických změn.

Závěr

Česká republika je nedílnou součástí globálního klimatického systému a čelí specifickým lokálním projevům klimatických změn, které ohrožují její životní prostředí, hospodářství i společnost.

Reakce na tuto hrozbu vyžaduje komplexní a koordinovaný přístup na všech úrovních. Stát musí přijmout a důsledně implementovat ambiciózní adaptační a mitigační strategie, obce by měly aktivně pracovat na zvyšování odolnosti svých území a občané by měli změnit své chování směrem k větší udržitelnosti. Přestože existují různé politické a ekonomické překážky a odlišné pohledy na řešení klimatické změny, jednotná a aktivní snaha všech je klíčová pro minimalizaci negativních dopadů a zajištění lepší budoucnosti.