Mezinárodní kongres HUKO2017 lákal studenty i odbornou veřejnost na několik stěžejních témat, kterým se ve dvou dnech věnovali osobnosti z řad neziskových organizací.

V pátek 3. listopadu 2017 , v budově Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy, byl kongres na téma New Trends, New Actors and old Ethics zahájen úvodní keynote, kterou vedl Gie Goris s panelisty Michaelem Neumanem a Cees Wittebrood.

Druhý den 4. listopadu, od ranních hodin v budově Univerzity Karlovy  v Praze Jinonicích, se pak naplno rozjely diskusní panely:
Protection of Civilians inside a Conflict and After Displacement
The Emergency Gap: Does it Exist? How to Understand it?
New Trends and New Actors in Humanitarian Aid
Marketing of Humanitarian Action and the Role of Media

V příspěvcích i následných diskusích zaznělo několik myšlenek, které jsou mezi odborníky dobře známé, ale stojí zato je zmínit:

Roztříštěnost konfliktů a stav světa

Svět v posledním období nezažívá globální válečné konflikty mezi dvěma stranami, ale zato jsou stále častější lokální roztříštěné a neohraničené konflikty s komplikovanou, nestálou vnitřní strukturou aktérů. S takovým stavem je nutno počítat a přizpůsobit tomu i humanitární činnost.

Humanitární pomoc ve válečných konfliktech

Klasická humanitární a rozvojová pomoc je  stále nezbytná, vlivem šířících se konfliktů je v popředí zájmu také humanitární pomoc civilistům v epicentrech těchto konfliktů. Na významu nabývá také související činnost neziskových organizací pro posílení odolnosti (resilience) komunit a ohrožených společenství.  Humanitární organizace tedy pojímají stále širší tematické oblasti, které i přes svou různorodost, mají vzájemné vazby.

Ziskové zájmy humanitární pomoci?

Humanitární pomoc si z velké části představujeme jako neziskovou činnost poskytovanou vládními organizacemi, nebo nevládními neziskovými organizacemi. Nezbytnou podmínkou úspěchu misí je mezinárodní komunikace a koordinace všech týmů.

K tomuto typu pomoci se však nově přidávají i privátní komerční organizace, poskytující pomoc nebo prostředky s jednoznačným a vyjádřeným zájmem po zisku. „Pokud takové organizace přinášejí účinnou pomoc, těžko lze proti jejich činnosti něco namítat…“, zmínil jeden z hostů diskusního panelu.

Komplikací však mohou být organizace, včetně vlád konkrétních zemí, které vykonávají „vlastní humanitární akce“ bez zjevné koordinace s ostatními humanitárními organizacemi. Mnohdy lze jen spekulovat, zda tato tzv. humanitární aktivita neslouží nějakým jiným, budoucím politickým, nebo ekonomickým zájmům v dané oblasti.

Armáda jako partner NNO?

Citlivým tématem, které si musí každá NNO vyřešit podle vlastních etických pravidel, je otázka, zda k poskytnutí humanitární, zdravotnické, nebo potravinové pomoci používat logistické prostředky armády operujících v konkrétní oblasti. Vnímání cizí armády místním obyvatelstvem může být pro NNO přímo i nepřímo problematické, někdy dokonce rizikové. Některé NNO proto z principu nechtějí využít vojenských prostředků (letadla, vrtulníky, pozemní prostředky) pro své aktivity.

Unikátní zkušeností organizace Lékaři bez hranic je fakt, že  tričko s logem MSF má vyšší ochranný faktor, než ozbrojený voják s neprůstřelnou vestou.
Válečné prostředí se bohužel i v tomto mění. Tam, kde se dosud ctilo mezinárodní právo, tak dnes už málokdo respektuje, že lékaři jsou na místě pro poskytnutí zdravotnické pomoci,  mimo zájem jakékoliv bojující strany.

Role médií v humanitární činnosti?

Media nepochybně hrají významnou roli v komunikaci mezi NNO a veřejností. A to jak v pozitivním slova smyslu, tak  – mírně řečeno – i tom problematickém. Lidé z NNO znají termín „CNN efekt“ který prostřednictvím mainstreamového zpravodajství dokáže naléhavost krizových událostí akcentovat. Ovšem jen selektivně. Stejné zpravodajství dokáže ignorovat jiné, neméně vážné události v  divácky ne-atraktivních regionech. Role NNO je tedy trvale upozorňovat i na skutečnosti, které nejsou mediálně pokryté.

Výmluvným příkladem medializace byla i prezentace tiskových kampaní z minulých desetiletí až do současnosti, které k oslovení veřejnosti používají motiv ohrožených dětí. Fotografie dětí, které jsou zjevně v ohrožení života, oddělené od rodičů a v záběru, který je svou formou téměř odosobněný a ikonizující, mají silný vliv při oslovení veřejnosti. Lze samozřejmě diskutovat o hranicích etiky i o zájmech, kdy media sama přináší emocionálně nabité fotografie pořízené z míst humanitárních krizí. Některá media to však dělají z jiných důvodů, než je výzva  k účinné pomoci.

Mezinárodní účast, přítomnost prestižních neziskových organizací i živá diskuse s panelisty byla vizitkou zajímavého a přínosného setkání na akademické úrovni. Byl jsem u toho. 
Jiří Podhorecký, TrendSpotter

 

Odkazy

Humanitární kongres HUKO2017 – twitter
Česká televize – Studio 6
Lékaři bez hranic
Charita.cz
České fórum pro rozvojovou spolupráci
Člověk v tísni