Krizová připravenost České republiky představuje komplexní soubor opatření a činností, jejichž cílem je minimalizovat dopady mimořádných událostí a krizových situací na životy, zdraví, majetek a životní prostředí. Tento článek poskytuje přehled současného stavu krizové připravenosti v ČR a v závěru navrhuje opatření pro občany k posílení této připravenosti.

Právní a institucionální rámec

Základním právním předpisem v oblasti krizového řízení je zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon)

Tento zákon vymezuje působnost a pravomoc státních orgánů, orgánů územních samosprávných celků a práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na krizové situace a jejich řešení. Mezi krizové stavy, které mohou být vyhlášeny v závislosti na závažnosti situace, patří stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu a válečný stav.

  • Krizové řízení je souhrnem řídících činností zaměřených na analýzu rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností souvisejících s přípravou na krizové situace a jejich řešením
  • Na národní úrovni je pracovním orgánem vlády pro řešení krizových situací Ústřední krizový štáb (ÚKŠ), aktivovaný předsedou vlády. Úkolem ÚKŠ je připravovat návrhy řešení, koordinovat a vyhodnocovat přijatá opatření
  • Na krajské úrovni působí Bezpečnostní rada kraje, koordinační orgán pro přípravu na krizové situace, v čele s hejtmanem
  • Bezpečnostní rady existují i na úrovni určených obcí, kde je předsedou starosta. Tyto rady posuzují rizika, dokumentaci a připravenost složek integrovaného záchranného systému (IZS)
  • Orgány obce mají významnou úlohu v přípravě a řešení krizových situací
  • Určené obce jsou povinny zpracovat krizový plán, ostatní poskytují podklady pro plány okresu a kraje. Obce se také podílejí na zajištění veřejného pořádku a informují občany o možných ohroženích a krizových opatřeních

Integrovaný Záchranný Systém (IZS)

IZS je koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací

Mezi základní složky IZS patří Hasičský záchranný sbor ČR (HZS ČR), Zdravotnická záchranná služba (ZZS) a Policie ČR. Ostatní složkou IZS může být například Český červený kříž (ČČK), který se podílí na poskytování plánované pomoci na vyžádání

Krizová připravenost v praxi

Ministerstvo práce a sociálních věcí SR (v kontextu zdroje, pravděpodobně analogicky i v ČR) aktivuje činnost Úřadu práce při krizové situaci po splnění určitých kritérií, jako je více než 10 zraněných nebo zasažených (z toho minimálně tři v kritickém stavu), evakuace více než 50 osob na dobu delší než 48 hodin, nebo vznik sociálních konfliktů a nepokojů

Cílem cvičení je prověřit připravenost úřadů práce, obecních/městských úřadů a dalších subjektů k zajištění pomoci obyvatelům postiženým ztrátou zaměstnání, pozůstalým, sirotkům a zdravotně postiženým po zemřelých živitelích

Cvičení orgánů krizového řízení a složek IZS jsou klíčovým prvkem ověřování připravenosti

Cílem takových cvičení není primárně prověření složek IZS, ale spíše připravenosti orgánů krizového řízení na úrovni krajů a obcí, správních úřadů a dalších subjektů podílejících se na řešení konkrétních krizových situací. Cvičení také ověřují činnost a spolupráci krizových štábů a využitelnost zpracované dokumentace. Jako příklad lze uvést cvičení SIMEX 2016, zaměřené na narušení dodávek zemního plynu, nebo RAFEX 2014, simulující mimořádnou událost na železnici. Zaměstnanci úřadů, kteří budou cvičeni v následujícím roce, se často účastní jako pozorovatelé, což zlepšuje jejich pochopení problematiky a přípravu.

Krizová komunikace je dalším důležitým aspektem, zahrnující období před krizí (vytvoření systému), v době krize (okamžitá reakce a srozumitelná komunikace) a po krizi

Ochrana obyvatelstva

Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020 stanovuje, že stálé úkryty budované pro ochranu před účinky zbraní hromadného ničení nelze využít při nevojenských mimořádných událostech a krizových situacích

Při mimořádných událostech je důležitá evakuace obyvatelstva

Doporučuje se okamžitý přesun na bezpečná místa a s sebou vzít cennosti, osobní věci a dokumenty. Nouzové přežití obyvatelstva zahrnuje zajištění náhradního ubytování, zásobování potravinami a pitnou vodou a poskytování základních služeb. Opatření nouzového přežití se zpravidla zahajují 1-2 dny po vzniku krizové situace. Stát poskytuje ze svých hmotných rezerv nezbytné prostředky humanitární pomoci

Role nestátních neziskových organizací a dobrovolníků

Český červený kříž má významnou roli v krizové připravenosti, která je jeho posláním i povinností

Může zastávat roli ostatní složky IZS a podílet se na poskytování plánované pomoci na vyžádání. ČČK se zaměřuje na předcházení a zmírňování utrpení a podílí se na snižování následků povodní. Disponuje sítí Oblastních spolků a Ústředním krizovým týmem

Dobrovolníci hrají významnou roli při řešení mimořádných událostí, například při povodních

Jejich činnost může doplňovat státní služby a být flexibilnější. Příkladem je pomoc firemních dobrovolníků při povodních v letech 2010 a zapojení dobrovolných hasičů

Zdravotnická zařízení a Krizová připravenost

Zdravotnická zařízení mají úkoly v oblasti krizového řízení, nemají však vždy legislativně ukotvenu povinnost vytvářet pracoviště krizového řízení

V nemocnicích se vytvářejí útvary krizového managementu, jejich velikost závisí na velikosti zařízení a uvědomělosti ředitele. Zdravotnická zařízení zpracovávají různé plány (např. traumatologický, pandemický, plán krizové připravenosti), ale odpovědnost za ně bývá často rozložena nesystematicky

Prevence a identifikace rizik

Prevence je klíčová pro minimalizaci dopadů krizí

Správní úřady vedou přehled možných zdrojů rizik a provádějí analýzy ohrožení. Identifikace potenciálně nebezpečných podnikatelských subjektů je jedním ze základních úkolů v rámci přípravy. Hlubší zapojení těchto subjektů do přípravy může snížit rizika a minimalizovat následky mimořádných událostí

Výzvy a oblasti pro zlepšení

Zkušenosti ukazují, že v krizových plánech krajů a obcí s rozšířenou působností není vždy věnována dostatečná pozornost širšímu zapojení soukromých subjektů do řešení krizových situací
  • Je nezbytné, aby se soukromý sektor více podílel i na výchově a vzdělávání obyvatelstva

V oblasti vzdělávání v krizovém řízení existuje Koncepce vzdělávání, která doporučuje spolupráci s vysokými školami

Nicméně, povědomí obyvatelstva o krizové připravenosti a správném chování při mimořádných událostech je stále oblastí, která vyžaduje pozornost. Průzkumy mezi studenty ukazují, že znalost signálů sirén a důležitost informovanosti o ochraně za mimořádných událostí nejsou vždy dostatečné.

Závěr

Krizová připravenost v České republice je zastřešena komplexním právním a institucionálním rámcem a zahrnuje širokou škálu činností od prevence a plánování přes cvičení a reakci až po obnovu. Významnou roli hrají státní orgány, územní samosprávy, složky IZS, nestátní neziskové organizace i dobrovolníci. Přesto existují oblasti, kde je třeba dosáhnout zlepšení, zejména v zapojení soukromého sektoru a ve zvyšování povědomí a připravenosti občanů.

Opatření pro občany na podporu Koncepce krizové připravenosti v ČR

Každý občan může svým úsilím přispět k posílení krizové připravenosti České republiky. Zde je několik konkrétních opatření:

  • Informujte se o možných rizicích ve vašem okolí

Zjistěte, jaké mimořádné události jsou ve vaší lokalitě nejpravděpodobnější (např. povodně, požáry, výpadky energií).

  • Seznamte se s varovnými signály a způsoby varování

Vědět, co znamenají sirény a jaké informace se šíří prostřednictvím médií a obecních rozhlasů.

  • Vytvořte si plán pro případ mimořádné události ve vaší rodině

Domluvte si kontaktní místa, způsob komunikace a evakuační trasy.

  • Připravte si evakuační zavazadlo

Obsah by měl zahrnovat základní potřeby na několik dní (např. voda, trvanlivé potraviny, léky, doklady, peníze, hygienické potřeby, svítilna, rádio na baterie).

  • Mějte doma základní zásoby

Zajistěte si dostatek pitné vody, trvanlivých potravin, léků a dalších nezbytností pro případ krátkodobého výpadku dodávek.

  • Naučte se základy první pomoci

V krizové situaci může být rychlá a správná první pomoc životně důležitá.

  • Zvažte zapojení do dobrovolnických aktivit

Můžete se stát členem místní jednotky dobrovolných hasičů, Českého červeného kříže nebo jiné organizace zabývající se krizovou připraveností.

  • Sledujte informace od oficiálních zdrojů

V případě krizové situace se řiďte pokyny zpráv, hasičů, policie a obecních úřadů.

  • Buďte ohleduplní a solidární vůči ostatním

V krizových situacích je důležitá vzájemná pomoc a podpora.

  • Informujte se o krizových plánech vaší obce nebo kraje

Tyto plány obsahují důležité informace o postupech a kontaktech v případě mimořádných událostí.

Aktivním přístupem a zodpovědným chováním může každý občan významně přispět k celkové krizové odolnosti České republiky.

Související články:

  1. Resilience klíčovým slovem blízké budoucnosti
  2. Potopa. A pak přišel IZS