Na iNat mám jen několik pozorování, ale kromě nich dobrovolně přispívám překlady do češtiny.

Proč překládám iNaturalist a podobné projekty do češtiny?

Před lety jsem začal pracovat na „multispektrálním projektu„, který mne přivedl k několika poznáním. Začal jsem se zabývat veřejnými tématy, které považuji za důležité a zároveň si rozšiřovat obzory a zjemňovat detaily v konkrétních znalostních nikách.
K těm se dostanu. Pokud se zajímáte více co dělám, přejděte na profil.

Všímal jsem si software a veřejných projektů v několika oblastech zaměření. Humanitární pomoc, zdravotnictví, participace, zeměpis, vzdělávání, přírodní vědy. Pozoroval jsem, že kromě cílů a úsilí ve vývoji a provozu je pro úspěch zásadní i forma a způsob jak jsou navrženy a poskytnuty k používání ostatním.

Jde o vlastnosti uživatelského rozhraní software a internetových projektů, které jsou přímým nástrojem pro konkrétní odbornou komunitu. Způsob, jak jsou používány lidmi k práci závisí nejen na odbornosti a konkrétním postupu, ale u širokého používání i na jednoduchosti a srozumitelnosti.

Univerzální řečí, která je ve vědě přijata, je angličtina. Umožňuje snadné dorozumění mezi odborníky z celého světa. A to je skvělé. Na druhou stranu vidím i paralelní linii zkušeností. Je vhodné používat univerzální jazyk pro přenositelnost sdělení a zároveň neopouštět a používat rodný jazyk, pokud jsme v zemi, kde se tím jazykem mluví. Proč?

Noam Chomsky, americký filozof, kognitivní vědec, lingvista shrnul roli jazyka v krátkém výroku:

„Myšlení ovlivňuje jazyk a jazyk ovlivňuje myšlení.“

To se dá rozvinout desítkami knih o studiu myšlení i jazyka, ale soustředím se teď pouze na pár postřehů.

Jazyk je pevnou součástí kulturního odkazu národa a historického původu, není jen prostou lidskou řečí, jakou se mezi sebou bavíme. Místní jazyk ve svém korpusu nese i stopu vztahu k historii, prostředí a krajině, právě tam, kde je živý.

Jsou například jiné jazyky, které mají detailní rozlišení počasí, když prší. Proto, že v té konkrétní zemi víc prší. Jiné jazyky mají větší slovní zásobu v náboženských pojmech, pokud je náboženství zásadní součástí společnosti. Jinde jsou specifická a místně unikátní pojmenování krajiny, názvy endemických rostlin a zvířat, nebo jejich kulturního zařazení, které je jedinečné a nepřenosné jinam. Nejen proto, že se ty organismy jinde nevyskytují. V místních názvech může být stopa i jazykové bohatosti, lidského vztahu k živé přirodě.

Myšlení i jazyk nás spojují nejen s lidmi, ale i se zemí, kde se tím jazykem hovoří. Proto má smysl zachovat rodný jazyk aktivní a používaný i tam, kde se běžně používá jiný, univerzální.

 

Stojí zato nést kulturní i odborný popis přírody v národním jazyce, pokud je naším cílem chránit živou přírodu. Lidé k ní mají bližší vztah, když je popsána rodnou řečí.

 

Tolik k úvodu a dál už se podělím o postřehy s překlady zahraničních projektů, které mne průběžně potkaly.
To Vám přinese i lepší orientaci v úsilí přímo spjatém s českým popisem biologické rozmanitosti organismů.

Jak přispívá překlad k úspěchu projektů?

Nepřímo, ale přínos může být patrný. Internet se nám jeví jako celosvětově dostupný a bezbarierový, ale není to tak. Je stále více rozdělován v neprospěch koncových uživatelů. Podle toho jakým jazykem hovoří.

Cílovími uživateli přeložených webových stran tedy nemusí být jen specialisté, kterým angličtina zcela vyhovuje, ale i mladí lidé, nebo méně zkušení uživatelé, kteří se tak mohou s obsahem rychleji seznámit.

Součástí pochopení internetového rozhledu je totiž fakt, že jazyk je hlavním rozlišovacím znakem sféry vlivu a působnosti. Odvozeně řečeno i obchodních příležitostí těch, kteří podnikají na internetu v globálních měřítcích, ale potřebují přesné lokální dělení svého trhu.

Volbou jazyka při vyhledávání je omezena dostupnost informací

Ano, mluvím zde například o Google, s jehož synonymem ve vyhledávání se postupně změnily i návyky uživatelů, kteří se potřebují k informacím na internetu dostat. Google ovlivňuje dostupnost informací podle svých obchodních zájmů a algoritmů. A udělá docela málo ku prospěchu uživatelů, pokud to neprospěje jeho byznysu.

Zkráceně řečeno. Pokud není web lokalizovaný v konkrétním jazyce, tak pro ten konkrétní jazyk ani není k nalezení ve výsledcích vyhledávání. Přestože byste stáli o jakékoliv informace, tak algoritmy nabízející výsledek dají přednost jiným stranám které jazyk mají a podle podmínek placených pozic výsledek hledání předloží do pozornosti.

Klasická jazyková lokalizace zvyšuje důležitost webu ve vyhledávání a zlepšuje dostupnost pro publikum, například v Česku.

Mezinárodní přírodovědecké weby nebo projekty v češtině:

  • iNaturalist – tento web včetně mobilních aplikací prošel počeštěním s pomocí několika dobrovolných překladatelů. Stále je potřeba udržovat překlad aktuální a opravit staré chyby vzniklé překladateli, kteří nerozumí česky. Lokalizace rozhraní webu a rozhraní mobilních aplikací se netýká taxonomie organismů. České názvy zvířat a rostlin tvoří jiní lidé, než překladatelé.
  • GBIF.org – jeden z páteřních projektů shromažďující otevřená data o biodiverzitě. Česky, prosím! GBIF.org přidává podporu pro další slovanský jazyk
  • Biodiversity Information Standards – (TDWG) – Darwin Core standard pro sdílení informací o biologické rozmanitosti. Tento projekt může pomoci lépe porozumět standartizaci pojmů a třídění.
  • Bionomia – propojení přírodovědných exemplářů se světovými sběrateli. Mnoho datových sad světových sbírek nemá adekvátně přiřazený původ a autorství a zde je příležitost to udělat.
  • Pl@ntNet – nástroj na pomoc určování rostlin z obrázků. Můžete rozeznávat rostliny z celého světa a přidávat jim taxonomická data. Je vhodný k určování nejen divokých, ale také pěstovaných, zahradních a parkových rostlin a dřevin.
  • Encyclopedia of Life – web chce zvyšovat povědomí a porozumění živé přírodě poskytováním bezplatného, otevřeného, vícejazyčného a digitálního přístupu k důvěryhodným informacím o všech známých druzích. Části webu jsou počeštěny, část obsahu je nepřeložitelná. Přesto se mohou studenti, nebo výzkumníci zajímat o vztahy organismů a jejich trofických sítí, stanovišť a dalších parametrů.
  • ORCID – databáze ověřených kontaktů vědecké komunity. Používá neproprietární alfanumerický kód, který jednoznačně identifikuje vědecké a další akademické autory.

Weby Evropské Unie v češtině

– se mohou hodit, abychom si připomněli že Česko je součástí významných evropských organizací, smluv a strategií týkajících se živé přírody.

 

Lokalizace vědeckých projektů do češtiny nejen usnadňuje přístup k informacím širší veřejnosti, ale také posiluje kulturní vztah k přírodě a přitahuje pozornost k ochraně biologické rozmanitosti.