Prakticky všechny internetové služby nabízejí větší, či menší míru personalizace, přizpůsobení. Nejen vzhledu, ale především informací a komunikačních interakcí.

U sociálních sítí libovolného typu je to nutnost, aby člověk nebyl nepřetržitě obtěžovaný  reklamou a lidmi, které jej nezajímají. A tak si všichni, co nějaké sítě používáme, vybíráme svůj oblíbený obsah a své tematické okruhy. To ostatní přeci číst nechceme.

Jsme-li pečliví a důslední, opravdu se to časem povede. Jsme pak zásobováni přesně těmi informacemi, které čekáme. Wow! to je úžasné… dokonalé! Stoprocentně vytěžené. Už žádný balast, který nás nezajímá.

A v tom je ta „nová hrozba“. Upevňování hranic bublin, v kterých jsme syceni filtrovaným  obsahem a vztahy, nám vytváří stále více ohraničený a specifický mikrosvět, který chceme mít v pozornosti, kterému „zdánlivě“ nejlépe rozumíme, nebo jsme jím stále důmyslněji naplňováni. Zatímco realita je i za bublinou, vždy různorodá, mnohovrstvá, nejednoznačná a neustále se vyvíjející. Nemusí být vždy naplňující.

Zkuste si na chvíli vaši prioritu a předvýběr z informačních kanálů odstranit. Co se stane? To odstraněné téma okamžitě zmizí z vaší pozornosti a samo od sebe se zpátky už nevrátí. Přestalo pro vás ve vaší infobublině  EXISTOVAT.  Nahradí ho totiž bezezbytku jiné, další infozdroje o čemkoliv,  přičinlivě poháněné penězi a mazaným algoritmem někoho jiného. Informace budou doručované až před vaše oči.  Už nezbyde žádné místo v pozornosti na to, co není nijak aktivně zvoleno…

Fenomén bublin se netýká pouze okruhů zábavy, masmedií, nebo životního stylu. Týká se bohužel všeho, co jsme v našich životech schopni pojmout, přijímat a prožívat.  Jsou to podněty a  informace o místě kde žijeme, o světě v kterém žijeme. Často i velmi závažné a zásadní. Když je záměrně vytěsníte, nic si o nich už nepřečtete, ale to neznamená že se nedějí, že neexistují. A že na vás nemají žádný vliv.

Algoritmy informačních démonů z internetu jsou precizně vyladěny, že dokáží bezezbytku vyplnit prostor a čas obsahem podle zadání… a když není čím novým plnit, zopakuje démon znovu něco starého.  Iluze aktuálnosti je natolik dokonalá, že nás nutí ke stálému zapojení, abychom nezmeškali nějakou právě přicházející zprávu, novinku, nebo zajímavost.

Mechanismus systematicky upevňovaných bublin, které ale vy nemáte zcela pod kontrolou, je další jezdec apokalypsy sociálních sítí. Sítě v kterých jste, jsou totiž cokoliv, jen už nejsou „sociální“, jak jste si původně mysleli.

Řešením, jak se v tom všem orientovat a nebýt pohlcen, je vlastní aktivita. Nestačí jen sledovat a konzumovat.  Pro zachování myšlenkových linií a čerstvého vnímání je potřeba ty svoje aktivně vytvářet. Když už si chcete svět třídit od balastu, dělejte to tak, abyste měli nad svými informaciemi plnou kontrolu.

Například cestovatel Miroslav Zikmund si celý život vedl deník. Osobní deník je funkčním, přestože archaickým způsobem, jak si zaznamenat různé strukturované informace a jak s nimi,  společně s aktuální zkušeností, dál nakládat.

My, co chceme být více moderní, můžeme používat i technicky vyspělejší způsoby.  Například tvorbu fotoalb s komentáři a metadaty,  tematických nelineárních myšlenkových map, vytváření hyperlinkových struktur odkazujících na zdroje, vytváření vlastních metadat k primárním i sekundárním informacím, předmětům zájmu a událostem.

Vytvářením rešerší na dané téma, se dokážete zorientovat v tom, co jste potřebovali vědět – a výsledek z toho si zapamatujete. Při pozdějším osvěžení dříve zpracovaného tématu už bude na co navazovat.

Když to budete dělat chytře, bublina pod vaší kontrolou bude obrovská, mnohé zahrnující.  Nebudete tolik překvapeni ze světa za bublinou, který na vás bude působit právě v situacích, o které nejméně stojíte.

Související odkazy: